Category Archives: Kultura

Znáte ty nejzajímavější kulturní rozdíly?

Kulturu nutně nemusíme vnímat jenom jako něco, co se týká hudby, umění, filmu nebo třeba divadla. Kulturou se mohou označovat také různé zvyky a pohledy na svět. A jelikož ten je skutečně velký, je jasné, že kulturní rozdíly mohou být v rámci mnoha zemí skutečně velké. Jelikož rád cestuji, řadu rozdílů jsem stačil poznat na vlastní kůži. I proto se s vámi podělím s tím nejzajímavějším, co se této oblasti vlastně týká.

Lišit se mohou také jednotlivé pozdravy

Je zajímavé, že jednotlivé kulturní zvyky se mohou lišit už v samotném prvotním kontaktu. Například pozdrav, tedy samotné potřesení ruky může být v mnoha kulturách rozdílné. Třeba v Americe je jasným znakem podání ruky to, že je krátké, ale intenzivní. Naopak letmý stisk vypadá poměrně zvláště a každý na vás může hledět podivně. Ostatně to je patrné třeba i u nás. Jsou však oblasti, jako třeba Afrika, kde je tento stisk ruky považován za správný. S klasickým a u nás používaným silnějším stisknutím ruky zde raději zpomalte. Poté jsou i země, kde se ruka nepodává vůbec a může být nahrazena třeba úklonem. A příklad? Rozhodně Japonsko. Tedy týká se to samozřejmě hlavně konkrétních důležitých událostí.

I jídlo si můžeme vychutnávat jinak

Je to ale i oblast stolování, která může být v rámci mnoha kultur zcela jiná a rozdílná. Ostatně to je patrné i z toho, když o některých národech prohlásíme, nakolik jsou vlastně pohostinní, nebo nikoliv. Stejně rozdílné ale mohou být třeba zvyky při stolování. Například Čína může být typická tím, že vše nepotřebné se již odhazuje pod stůl. Není to projev jakékoliv neúcty nebo snad nezažitých hygienických pravidel. Je to jenom zvyk. Stejně jako může být u mnoha asijských národů zvykem si odříhnout, a to hlasitěji. Ačkoliv u nás to může souviset s neúctou, v případě daných národů je to naopak projev toho, že danému hostovi chutnalo. Lišit se ale mohou i příbory. Zamíříte-li do Indie, většinou zde žádné nejsou. Odpovídá tomu ale i styl jídel, kdy řadu z nich konzumují pomocí placek. Rázem to nemusí být ani zvláštní, jelikož rukama jíte i pizzu.

I soukromí může mít v různých kulturách jinou roli

Co je běžné u nás? Třeba to, že zamykáme, a když jdeme někoho navštívit i do jiného pokoje, tak jednoduše zaklepeme. Takto to ale také neplatí vždy. Jsou země, a to hlavně směrem na východ, kde se taková pravidla zkrátka nerespektují. Příklad? Třeba krásné Mongolsko, kde pokud chcete někoho navštívit, tak zkrátka vstoupíte. A jelikož jsou zde lidé pohostinní, dotyčný vás vždy přivítá s otevřenou náručí. Roli ale může hrát třeba i zouvání. U nás jenom těžko najdete domácnost, kde by se chodilo v botách. Podobní je to třeba v Indii, ale i asijských zemích. Zde platí předpisy i pro vstup do chrámů. Na rozdíl od těchto zemí je tu také USA, kde je zouvání málo viděné a většina lidí se zkrátka nezouvá. A to ani u sebe doma, ani na návštěvách.

Hudební festivaly, které si nenechám ujít

Oblast kultury je poměrně rozsáhlá a není výjimkou, že do ní patří také hudba. Samozřejmě tu můžeme poslouchat v autě, stejně jako ji můžeme poslouchat z rádia, z přehrávačů nebo z televize. Můj názor je ale takový, že nejlepší je poslouchat hudbu naživo. A není žádnou novinkou, že nejlepší volbou jsou hudební festivaly. Proto se s vámi podělím na názory o tom, jaké dnes podle patří mezi nejlepší a ne které tak rád jezdím.

Začínáme těmi největšími

Samozřejmě začít je určitě třeba největší a nejznámější variantou, která je u nás k dispozici. Je jí Rock for People. Na něj jsem jezdil již době, kdy byl v Českém Brodě. Dnes už je festival přesunut do Hradce Králové, a to na místní letiště. Větší prostory znamenají mnohem více pódií a tedy i mnohem více umělců. Má to ale svá negativa. Hlavně taková, že se mnoho umělců kryje, stejně jako může být problémem i to, že řada jmen je víceméně neznámých. Trochu mi vadí také velká komerce festivalu, ale to k takovým akcím jistě patří.

Druhou akcí, kterou já osobně považuji také za největší u nás, je festival Mighty Sounds.  Právě ten začíná každý rok začátkem července a to na letišti v Táboře. Zajímavostí tohoto festivalu je hlavně jeho historie. Zatímco v počátcích byl zaměřen hlavně na styly ska a punk, dnes nechybí ani HC, stejně jako nechybí třeba rock, rock and roll a psychobilly.  Zkrátka směsice hudebních žánrů, která se však stále točí kolem jednoho – hlasitých kytar.

Směsici žánrů nabídne i Trutnov

Pokud je tento festival s něčím spjatý, tak je to hlavně s historií a také s Václavem Havlem. Nutno ale říci, že jeho legendární atmosféra, stejně jako zajímavá dramaturgie rok od roku mizí a festival tak neustále ztrácí na své kráse. Samozřejmě mnoho nových návštěvníků je jiného názoru, ale já si za svým názorem stojím. I proto možná patří mezi ten, kam jezdím hlavně ze setrvačnosti a proto, že sem míří řada mých přátel.

A zatímco trutnovský festival nabídne řadu různých žánrů, rozhodně nesmíme zapomenout na festival Pod parou. Ten je zaměřený přímo na punk a lehce spřízněné hudební styly. Ačkoliv historie tohoto festivalu je poměrně zajímavá, negativem jsou jeho neustálé přesuny na jiná místa. Zatímco loňské ročníky ještě proběhli v Moravské Třebové – a v jejím okolí, aktuálně se festival přesouvá stovky kilometrů daleko. A to až do Vyškova. Za sebe říkám, že mu to rozhodně nijak nepřidá na popularitě. Spíše naopak.

I menší akce jsou dobrou volbou

A jelikož mám hudbu skutečně velmi rád, nenechávám si ujít ani řadu menších, ale rozhodně také kvalitních akcí. Je to každoroční festival v likérce ve Vizovicích, stejně jako festival v pivovary Bernard, nebo oblíbené Barvy léta v Poděbradech. Možností je ale mnohem více a tak musím říci, že většinu léta trávím skutečně jenom tam, kde je hudba – od rána do večera.