Pro mnoho lidí má cestování jeden hlavní smysl – je to dovolená, v rámci které vyrazí letadlem k moři, kde v rámci all inclusive programů tráví čas na hotelu. Samozřejmě druhou skupinou jsou lidé, pro které je smyslem cestovní aktivní dovolená. Ať už jste na tom jakkoliv, poradím vám, jak se dá cestovat na vlastní pěst, a to poměrně levně.

Letadlo může být levnější než vlak, autobus nebo auto

Prvním krokem k cestování na vlastní pěst je samozřejmě nutnost zarezervovat si dopravu. Dnes máme na výběr z několika různých dopravních prostředků. Můžeme jet autem, stejně jako autobusem, ale také vlakem. Pokud se podíváme na jednotlivé možnosti, rozhodně nesmíme zapomenout ani na letadlo. Proč? Jelikož díky nízkonákladovým společnostem lze vcelku pohodlně a hlavně levně procestovat Evropy. Ceny, za které se létá, se aktuálně drží na hodnotách 1 – 2 tisíce za zpáteční letenku. Samozřejmě ideální je letenku kupovat s předstihem – to je nejlevnější.

Samozřejmě při výběru té správné letenky je dobré zohledňovat i možné kombinace letů. Pamatujte, že přímý let nemusí být vždy nejlevnější. Mnohdy se tak vyplatí letět s jedním přestupem, protože ušetříte i několik desítek procent. Pravda, cesta může být o něco delší, ale pokud to pro vás není hlavním problémem, proč to nezkusit? Dnes už jsou navíc nízkonákladové společnosti tak daleko, že dovolí vzít si na palubu poměrně velký kufr či batoh.

Hotel také rezervujete z domova

Dopravu tedy máte zajištěnou. Proto je třeba poohlédnout se po různých možnostech ubytování. Potřebujete-li komfort, není nic jednoduššího, než se zaměřit na nabídku hotelů. Dnešní rezervační portály se orientují na nabídku hotelů z celého světa. Rezervaci provedete a zaplatíte online, během pár minut. Kromě hotelů dnes lze na rezervačních stránkách narazit také na hostely, popřípadě i penziony. Záleží tak hlavně na vašich konkrétních prioritách.

Pokud jste dobrodružnější povahy, mám pro vás ještě jeden zajímavý tip. Ačkoliv já ho z důvodu strachu nevyhledávám, neznamená to, že není oblíbený. Jsou to služby, v rámci kterých přespíte u někoho doma. Když za peníze, může se hodit služba Airbnb. Pokud chcete přespat dokonce zdarma a postačí vám klasický gauč, zkuste Couchsurfing. Pro lowcost cestovatele – tedy hlavně baťůžkáře, je to ideální volba.

Jdeme porovnávat ceny

A proč vlastně přicházím s konkrétními radami, jak na vlastní pěst cestovat? Jelikož je to hlavně levné a jste sami svým pánem. Příklad? Stačí se podívat na klasickou nabídku dovolených na stránkách cestovních kanceláří. Zde lze vyrazit levněji třeba i o 50 procent. A jak je to s plánovanými poznávacími zájezdy? Výš úspor může být podobná. Navíc nejste omezováni jasně daným plánem, ale můžete si daná místa prohlédnout tak, jak chcete vy sami. Bohužel je stále málo lidí, kteří by snad podobnou možnost vyzkoušeli. Problémem je hlavně strach, nebo neznalost cizích jazyků.

Koníček, kterým je cestování je dnes pro mnoho lidí něco, bez čeho si nedokážou život ani představit. Jedná se hlavně o turisty, kteří milují poznávání zajímavých míst a lokalit. Poté je zde ještě druhá možnost, kterou není nic jiného, než klasická dovolená. A jelikož i ta je stále oblíbenější, pojďme se společně podívat na to, jaké destinace dnes patří k těm nejlevnějším. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to tak opravdu je.

Když chcete mimo Evropu

Začít určitě musíme u destinací, které neleží v Evropě. Na mysli můžeme mít jak Tunisko, které leží na severu Afriky, tak i Turecko. I když u něho to není tak jasné, jelikož je zemí, které leží jak v Evropě, tak v Asii. Každopádně obě země mají jedno společné, a to jsou právě nízké ceny. Pokud se na ně podíváme, nemusí být problém koupit zájezd se vším všudy za ceny okolo 13 – 15 tisíc, a to v hlavní sezoně, s délkou pobytu okolo 11 dní. Samozřejmě v některém z hlavních středisek. V případě Tuniska to může být oblíbené Sousse nebo Hammamet, v Turecku je to buď Antalya, nebo Alanya.

Důvody, proč jsou tyto země levné je hlavně nízká mzda a tak provoz hotelů nestojí tolik, jako v evropských destinacích. Totéž platí samozřejmě i o nakupování. Ať už to jsou suvenýry, jídlo, zmrzlina, stejně jako třeba oblečení, jsou tyto země možností, jak si i Čech může v rámci svého platu dovolit poměrně dost. I proto tyto země lákají stále více a více.

Zamířit lze i na východ Evropy

Pokud raději Evropy, nemusíte se obávat, že byste ani zde nenašli zajímavé destinace, které nejsou nijak drahé. Stačí zamířit do Bulharska. I když ta prestižní místa jako Slunečné pobřeží nebo Sozopol dnes patří mezi dražší, rozhodně je celá země v celkovém měřítku také poměrně levná. Platí to jak o ceně zájezdů, tak i o cenách přímo v místě. Ostatně i proto bylo Bulharsko oblíbené už v minulosti. A i když v posledních letech lehce zdražilo, stále nemá na státy, jako je třeba Španělsko, Portugalsko nebo snad Kypr, které patří mezi možnosti, které patří k nejdražším dovoleným.

Když už do Evropy, určitě nesmíme zapomínat také na Řecko. Zde však musím jasně říci, že levnější jsou spíše menší a méně známé destinace. Naopak v těch největších a nejznámějších čekejte ceny podobné, jako na západě Evropy.

Kdo šetří nejvíce, jede do Itálie a Chorvatska

I když u mnohých lidí vzbuzují tyto destinace spíše úsměv na tváři, jelikož jsou spojovány s takzvanými paštikáři, stále je mnoho lidí, co sem jezdí. Já osobně samozřejmě nic proti daným zemím nemám a naopak jsem z nich vždy nadšen. Bohužel jsou to právě lidé, kteří je dokážou kazit. Tedy ti, kteří chtějí na dovolenou za každou cenu. Vlastním autem, pod stan, vlastním jídlem. A protože to vyjde levně, musím i tuto možnost levného cestování zařadit na můj žebříček. Ačkoliv bych raději danou skupinu lidí vynechal. Turistický ruch je o tom, že podpoříte zemi, kam jedete!

Mnoho z nás samozřejmě miluje opalování. A to především proto, že díky tomu lze docílit skvěle vypadající, doslova bronzové pokožky. Nyní zcela vynechám možnosti solárií, jelikož opalování na klasickém slunci dokáže dodat přece jenom mnohem lepší barvu, než různé svítící trubice. Slunce ale může být velmi nebezpečné. A to bychom měli vědět třeba ve chvíli, kdy se chystáme na dovolenou. Pojďme se podívat, jak se chránit před sluncem, stejně jako si povíme i to, jaké problémy může přinášet.

Opalovací krémy jsou základ

To, bez čeho se samozřejmě jenom těžko obejdeme, to jsou opalovací krémy. Dnes je k dispozici sortiment v celé řadě různých variant. Můžeme se zaměřit jak na levnější ze supermarketů, tak i na ty kvalitnější z lékáren. Samozřejmě jsou krémy určené na běžnou, na suchou, stejně jako na dětskou nebo citlivou pokožku. To, co by však při výběru mělo hrát tu největší roli, to je takzvaný ochranný faktor. V tomto případě se nejedná o nic jiného, než hodnotu, která nám říká, jak dlouho vlastně můžeme být na slunci chráněni. Čím větší daný faktor je, tím můžeme díky němu déle zůstávat na slunci.

Musím přiznat, že jsem si v minulosti myslel, že čím větší daný ochranný faktor je, tím silnější je daná ochrana. To ale není až tak úplně pravda, jelikož aktuální ochranné faktory souvisí hlavně s časem, po který můžeme na slunci být. Pokud tedy zvolíme faktor slabší, je třeba se mazat doslova každou chvíli a tím neustále doplňovat ochrannou vrstvu. Ty krémy s nejsilnějším faktorem mohou bránit slunečním paprskům i několik hodin.

Období poledne je třeba vynechat

Základ v podobě opalovacího krému tedy máme. Dále z vlastní zkušenosti, ale i na základě informací odborníků doporučuji být na slunci mimo dobu poledne. Nejvíce rizikové období začíná okolo jedenácté hodiny dopolední a končí okolo 13:00. V této době má slunce tu největší sílu. Jedinci s citlivou pokožkou, stejně jako děti by měly být v tuto dobu minimálně pod slunečníkem. Totéž by mělo platit i o dospělých. Proč? Jelikož právě v tuto dobu jsme nejvíce náchylní na to, aby naše pokožka byla spálena. A to s sebou může nést nejenom bolestivá zarudnutí, ale také puchýře. A vše může trvat i několik dní.

Pozor na problémy samotné kůže

Slunce ale může naší kůži způsobit i řadu dalších problémů, než je jenom spálení. Důležité je vědět, že většina krémů má také UV ochranu. V rámci té chrání pokožku našeho těla právě před nebezpečným zářením, které nedokáže zachytit ozonová vrstva. Prioritou by měla být taková ochrana třeba v zimě, kdy je vrstva nejtenčí. Stejně tak ale může nadměrný pobyt na slunci negativně působit také na výrazné stárnutí naší kůže, na snižování naší imunity, stejně jako i na riziko toho, že onemocníme rakovinou kůže. A ačkoliv jsem hledal sebevíce, v tomto směru žádná jasná a konkrétní ochrana neexistuje. Roli by tak měla hrát hlavně naše obezřetnost.

I já jsem měl v minulosti poměrně velké potíže s přebytečnými kily. Vše jsem však vyřešil k mé spokojenosti. Jak? Nejprve jsem začal měnit svou stravu. Kupodivu to nebylo ani tak těžké, jak jsem si poprvé myslel. Proč? Protože mnoho jídel jsem ani vyřadit nemusel. Jenom jsem se přiklonil ke zdravější přípravě. A to mi v rámci první fáze pomohlo poměrně hodně. Poté jsem se ale odhodlal také ke sportu. Samozřejmě pokud chcete primárně zhubnout, jsou dlouhé hodiny v posilovně doslova k ničemu. Těmi totiž hlavně nabíráte svalovou hmotu. To, čeho chcete dosáhnout v rámci hubnutí, je úbytek tukových zásob. A co pomohlo mě?

Začal jsem chůzí a během

Jelikož tím nejtěžším bylo začít, šel jsem na to skutečně velmi pomalu a pozvolna. Tou první aktivitou se tedy stala chůze. Ačkoliv se mi to v první chvíli zdálo nudné a neefektivní, úspěchy se dostavovali. Mnohdy jsem tam, kam jsem jezdil autem nebo MHD raději došel. Bylo to mnohdy časově zhruba stejně náročné, pokud do toho zahrnu všechny stání, problémy s parkováním a jiná negativa. Stačilo pár týdnů a již jsem zjišťoval, jak mi jde fyzička nahoru. A na váze také ručička stále klesala a klesala.

Proto jsem se rozhodl i k tomu, že začnu s během. První dny byly samozřejmě náročnější, jelikož tělo nebylo na takovou aktivitu zvyklé. Narovinu řeknu, že jsem se po pár stovkách metrů poměrně výrazně zadýchal. Stačil ale pravidelný trénink a aktuálně nemám žádný problém uběhnout okolo 10 kilometrů – což je pravidelná dávka, kterou si dopřávám. Navíc běh je ideální sportovní aktivitou, při které se nejlépe spalují kalorie. Chcete-li hubnout, potom lepší aktivitu najdete jenom těžko.

Pomohly mi také společné aktivity

Je zajímavé, jaký vliv na výkonnost má hlavně společná aktivita. Pokud člověk cvičí sám, velmi často dochází k tomu, že má tendenci vše flákat a šetřit se. V tomto směru je tedy dobré vyhledávat raději společné aktivity. Já šel cestou posilovny a společného běhání na pásech. Jedná se o řízenou aktivitu, v rámci které jste pod vedením instruktora a vedle sebe máte desítky dalších lidí. A tak je jasné, že se před nimi zkrátka nechcete shodit a nechcete ukázat, že na to nemáte. A tak běžíte a běžíte, dokud vůbec můžete. Podobné to bylo ve chvíli, kdy jsem se odhodlal i na alpining. Chcete-li skutečně možnost efektivního cvičení, mohu doporučit. Dnes se však těmto cvikům již nevěnuji. Důvodem je poměrně vysoká cena, jelikož osobně jsem přesvědčen, že je stále poměrně nastřelená. Adekvátní pro mě by byla cena zhruba poloviční. Té se ale jenom těžko dočkám.

A co bych měl dodat na závěr? Rozhodně to, že hlavní roli hraje také pravidelnost. Jak jsem se přesvědčil, a přesvědčíte se o tom také vy sami, bez pravidelnosti to nepůjde. Je totiž úplně něco jiného, když 5x týdně uběhnete 10 kilometrů, než když danou vzdálenost uběhnete během dvou dnů. Nevěříte? Zkuste si to. Nehledě na velkou únavu, kdy po takto náročném běhu nebudete moci několik dní na nohou ani stát – natož vykonávat další aktivity. A můj názor na ty, kteří první cvičení stále odkládají? U vás je to již hlavně o lenosti – věřte mi, sám jsem to poznal na vlastní kůži.

Konec světa je oblíbeným tématem nejenom celé řady náboženských, ale i mnoha jiných skupin. Je natolik oblíbené, že se můžeme setkat s celou řadou termínů, které již jsou minulostí, stejně jako se jedná o termíny, které by měly teprve přijít. Pokud vás toto téma zajímá stejně jako mě, podívejme se společně na několik dat, v rámci kterých byste rozhodně měli být na pozoru. A začneme těmi, která jsou samozřejmě před námi – jelikož jsou aktuální.

Jaké konce světa nás čekají?

Nejbližší termín plánovaného konce světa je poměrně blízko, jelikož by měl nastat v prosinci roku 2020. A o co půjde? Bylo spočítáno, že by se naše země měla srazit s planetou Sedna, která se v minulosti skrývala za Neptunem. Toto předpověděl jistý pan Jackson, který v předpovědích konce světa není žádným nováčkem. Žádná však zatím nevyšla. Možná zajímavější hrozbou je ta, o které se mluví v souvislosti s rokem 2060. Zde totiž předpověděl Izák Newton to, že právě v tomto roce nastane apokalypsa. A jelikož právě Newton byl poměrně chytrým člověkem, nebere jeho předpověď mnoho lidí na lehkou váhu.

Co se mě, ani vás již netýká, to je datum, které nastane ve spojení s rokem 2240. O co má jít? Podle Talmudu by měl přijít Mesiáš, vlivem čehož dojde o tisíc let později ke kompletnímu zničení světa. Ten tak zanikne roku 3 240. Přesto by ale část světa měla zůstat a měl by začít zcela nový život. Podobné je to i v případě Koránu, který předpovídá konec světa na velmi podobné datum, konkrétně potom na období okolo roku 2280. O tom je přesvědčen Rašhad Chalífa, který to spočítal. Zapomínat ale nesmíme ani na zatím nejvzdálenější rok, a to 3 797. O tom se zmiňuje Nostradamus, a to v jednom z dopisů, které píše svému synovi.

Co nám již uniklo?

Já se ani jednoho daného data nebojím. A vy? Pokud ano, možná vás zaujme i soupis těch dat, které jsou již minulostí a o kterých se v souvislosti s koncem světa také poměrně živě mluvilo. Jedním z těch, který nastal teprve nedávno, byl datum květen v roce 2011. To Harold Camping předpověděl, že se země srazí s jinou planetou. O tři roky předtím přišel dokonce Ronalda Weinland s teorií, že nastane třetí světová válka. Ani tato předpověď se samozřejmě nesplnila. Zůstaneme-li ještě v datech po roce 2000, nesmíme zapomínat na jméno, kterým je Nancy Liederová. Ta předpovídala konec světa na květen roku 20032. A o co mělo jít? Opět o srážku s planetou, na kterou jí upozornili mimozemšťané. Tomuto snad nemohl věřit opravdu nikdo – i když?

Velmi zajímavý byl na konec světa rozhodně rok 2000. Prvním z těch, kteří to předpověděli, byl Richard Noone. Podle něho mělo dojít ke konjunkci země. Během ní se měla na povrchu země vytvořit velká koncentrace ledu. Ještě zajímavější však byla teorie spojená s prvním lednem roku 2000, kdy se předpovídaly velké potíže s výpočetní technikou. Vše se mělo údajně vrátit zpět do roku 1900. Zažili jste danou dobu? Pokud ano, jistě víte, že se opět nestalo vůbec nic.